Po více než padesáti letech se liberecké Divadlo F. X. Šaldy odvážně pouští do opery Maryša Emila Františka Buriana. Divadlo ji uvede v  pátek 16. května, a to jako závěrečnou část dramaturgického triptychu Eva – Jenůfa – Maryša. Tento ojedinělý cyklus spojuje hned tři opery. 

Všechny tři tragické příběhy silných žen, inspirované českými realistickými dramaty, sjednocuje v titulních rolích charismatická členka operního souboru DFXŠ Lívia Obručník Vénosová. Triptych tak divákům nabízí fascinující sondu do proměn hudebního jazyka a nahlédnutí na stejné existenciální konflikty v různých dekádách. V jádru všech tří děl leží rozpor mezi touhou hlavní hrdinky po svobodném životě a lásce a omezujícími morálními hodnotami venkovského prostředí.

Režisérka Linda Hejlová Keprtová vnímá Maryšu jako nadčasový symbol nerovnosti mezi mužem a ženou, téma, které bohužel ani v dnešním civilizovaném světě neztratilo na aktuálnosti. Pro ni je Maryšin příběh především o nezlomné lidské duši, která se odmítá nechat spoutat, o vnitřní svobodě, odvaze a odhodlání. Zároveň zdůrazňuje generační aspekt příběhu, kdy se pokřivená morálka a pravidla dědí z pokolení na pokolení, a někdy je nutné tuto začarovanou spirálu brutálně přetnout, aby budoucí generace mohly žít lépe.

Hudebního nastudování Maryši se ujal dirigent Zbyněk Müller, vizuální stránku inscenace svěřili Marii Blažkové. Její scénografický a kostýmní koncept je pozoruhodný svým důrazem na udržitelnost. Vše je vytvořeno z recyklovaných kulis a kostýmů z divadelních fundusů, což dokazuje, že ekologický přístup nemusí jít na úkor umělecké kvality. Maryša je v tomto ohledu pilotním projektem DFXŠ.

Foto: Daniel Dančevský