S příchodem května a června představuje vysoká tráva bezpečný úkryt pro čerstvě narozená srnčata. V tomto období, kdy srny rodí svá mláďata, se srnčata instinktivně přikrčí k zemi a snaží se být co nejméně nápadná. Právě tato přirozená obranná reakce je činí extrémně zranitelnými, a to nejen při sečení luk, ale i vlivem lidské neopatrnosti.
Velké nebezpečí dnes představují pro malá srnčata motorkáři, kteří za zábavou vjíždějí na neposečené louky. Těžké stroje mohou snadno přejet neviditelně zalehlá srnčátka, která nemají šanci uniknout. Srnčata jsou v tomto věku prakticky bez pachu, což je chrání před predátory, ale zároveň je to činí obtížně odhalitelnými lidským zrakem i smysly.
Stejně tak je potřeba být ohleduplný, pokud lidé venčí v okolí neposečených luk své čtyřnohé miláčky. Pro malá srnčata mohou představovat obrovskou hrozbu. A i když psi srnče přímo nenapadnou, jejich pouhá přítomnost a pach mohou způsobit, že je srna matka opustí. Proto je na místě, aby si majitelé pečlivě své psy hlídali a v blízkosti neposečených luk je nespouštěli z vodítka. Srnčí miminka jsou v těchto měsících skutečně všude v přírodě.
Největším nepřítelem srnčat pak stále zůstává zemědělská činnost – senoseč. Každý rok zahynou tisíce srnčat pod žacími lištami, protože se místo útěku přitisknou k zemi. Pro myslivecké spolky, zemědělce a dobrovolníky je toto období náročné, ale existují způsoby, jak riziko minimalizovat.
Jednou z nejúčinnějších metod je využití dronů s termokamerami, které dokáží včas odhalit zalehlá srnčata i ve vysoké trávě. Dalšími osvědčenými postupy jsou procházení luk v rojnicích před sečením, používání pachových ohradníkůnebo akustických a vizuálních plašičů, které mají srny odradit od kladení mláďat do rizikových oblastí. Důležitá je také spolupráce zemědělců s myslivci a informování o termínech sečí, aby se mohla přijmout patřičná opatření.
Foto: Iveta Čížková
srnčata senoseč příroda motorkáři pejskaři ochrana přírody jaro mláďata neposečené louky
