Když se řekne Lomnice nad Popelkou, většina lidí si vybaví slavné Lomnické suchary. Málokdo však tuší, že město s dvousetletou tradicí pekařství se v průběhu 20. století stalo důležitou součástí československého cukrovinkového průmyslu, a jeho továrna dokonce spadala pod národní podnik Čokoládovny.
Historie lomnické výroby je úzce spjata s rodinou Jínů, která zde už od roku 1810 rozvíjela produkci sucharů. Postupně modernizovaná První a nejstarší parní továrna na suchary, pečivo a cukrovinky J. Jína se před druhou světovou válkou rozrostla natolik, že svůj sortiment rozšířila i o bonbóny a čokoládu. Tím se stala regionálním centrem cukrovinkové výroby.
Zásadní změna přišla po znárodnění v roce 1948. Původní soukromé podniky byly sloučeny a nejprve vznikl Lomnický průmysl sucharů a dětské výživy.
Lidem, kteří si dnes vzpomenou na lomnickou továrnu, ale nejspíše utkvěl název "Čokoládovny". V letech 1974 až 2000 totiž provoz v Lomnici spadal pod národní, později koncernový podnik Čokoládovny (později vlastněný Nestlé). Ačkoliv se v Lomnici čokoláda ne vždy vyráběla ve velkém, název podniku jasně odkazoval na cukrovinkovou dominanci a specializaci celého koncernu.
Éra velkovýroby v Lomnici skončila v 90. letech. Výroba tradičních Lomnických sucharů byla ukončena v roce 1994 a celý provoz se definitivně uzavřel v roce 2000, kdy byla výroba přesunuta do jiných regionů. Dnes se Lomnické suchary vrátily k menší, regionální výrobě a jsou chráněny zeměpisným označením EU. Přesto zůstává v historii města zapsáno, že se lomnický chléb a suchary na určitou dobu propojily s celorepublikovou výrobou, jejíž vlajkovou lodí byla právě čokoláda.
Foto: Lomnice nad Popelkou, Markéta Kobrle Kracíková
Lomnice nad Popelkou Čokoládovny Jana historie cukrovinky
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.
