Vést město, které rozlohou patří k největším v republice a jehož části od sebe dělí kilometry, přináší specifická úskalí. Jak se měnila infrastruktura v osadách i proč se blíží doba, kdy rozvoj obcí potáhnou spíše půjčky než dotace, jsme se zeptali starosty Ralska Miloslava Tůmy.
Když se v Ralsku před lety začínalo s pracemi na nové mateřské škole v Kuřívodech, šlo o jeden z prvních velkých dotačních projektů po dlouhé době. Podle starosty Miloslava Tůmy bylo tehdy důležité ukázat, že i v tak rozlehlém a majetkově složitém území lze realizovat konkrétní změny. Uvolněním prostor po původní školce se navíc získala potřebná kapacita pro základní školu, což byl impuls pro další rozvoj občanské vybavenosti.
Postupně se pozornost radnice musela zaměřit na základní potřeby jednotlivých městských částí. V obcích jako Náhlov nebo Boreček chyběly vodovody nebo kanalizace, jinde bylo potřeba dořešit optické sítě pro stabilní internet. Během osmi let se v Ralsku proinvestovaly stovky milionů korun. Finanční prostředky směřovaly nejen do sítí, ale i do obnovy kulturního domu v Kuřívodech, stavby nového hřbitova nebo do odbahnění Hradčanského rybníka. Důležitým krokem pro bezpečnost bylo vybudování cyklostezky na Ploužnici i podpora místních dobrovolných hasičů, u kterých se podařilo postavit akceschopnou jednotku.
S realizací náročných projektů ale přicházela i nepopulární rozhodnutí nebo veřejná kritika. „Postupem času si zvyknete na to, že ne všichni vám budou vždycky tleskat a vždycky vaše rozhodnutí podpoří. Musíte umět dělat nepopulární věci, což je ne vždycky úplně jednoduché,“ říká starosta.
Podle Tůmy bylo zásadní využít dotační příležitosti v době, kdy byly ještě poměrně dostupné. Dotační podpora u větších akcí dosahovala 30 až 50 procent. V současnosti se ale situace mění a přímé dotace nahrazují spíše výhodné úvěry. Pro obce podobné velikosti tak bude budoucí financování velkých staveb složitější, a proto bylo tak důležité klíčové investice do infrastruktury dokončit bez zbytečného zadlužení.
Zlepšení infrastruktury, oprava silnice na Liberec a Mladou Boleslav i nabídka stavebních parcel se odrazily také v demografii. Do Ralska se za posledních osm let přistěhovalo přibližně 300 nových obyvatel. Město má v záloze ještě další pozemky, například v Hvězdově, kde se v budoucnu počítá s rozvojem po dokončení plánovaného vodovodu a kanalizace.
