Osmý květen 1945 znamenal pro Československo konec šestileté nacistické okupace a pro obyvatele Libereckého kraje přinesl vytoužené osvobození. Tento den se ale v regionu neobešel bez složitostí a specifických událostí, odrážejících jeho etnickou pestrost a strategickou polohu. Kromě všeobecné euforie a strachu se v tento den odehrály i pozoruhodné momenty, včetně kontaktu se západními Spojenci.
Ještě před 8. květnem se v Libereckém kraji, tehdy převážně osídleném sudetskými Němci, stupňovalo napětí. S blížící se Rudou armádou a doznívajícím Pražským povstáním se aktivizovalo protinacistické odbojové hnutí. V horských oblastech operovaly partyzánské skupiny, které v posledních dnech války zesílily svou činnost. Zajímavostí je, že některé z těchto skupin udržovaly kontakt s Pražským povstáním a koordinovaly své akce.
Samotný 8. květen přinesl do regionu smíšené pocity. V Liberci například ještě před příchodem sovětských vojsk převzali iniciativu čeští vlastenci a začali organizovat provizorní správu města. Na straně druhé však přetrvával strach sudetoněmeckého obyvatelstva z odplaty. Je doloženo, že v některých menších obcích se místní Češi snažili své německé sousedy uklidňovat ještě před příchodem regulérních jednotek.
Do Liberce dorazily první sovětské jednotky až 9. května. Nicméně už 8. května se v menších městech a obcích kraje objevovaly předvoje Rudé armády a také polských a československých vojenských jednotek. Zajímavým momentem bylo, že v některých západních částech Libereckého kraje, v blízkosti demarkační linie, se koncem války objevily i americké jednotky postupující z Německa. Existují vzpomínky pamětníků na setkání s americkými vojáky, které pro mnohé představovalo silný symbol blížícího se konce války a příchodu západních Spojenců. Tyto jednotky se ale brzy stáhly podle dohodnutých zón vlivu.
Bezprostředně po 8. květnu zavládl v mnoha obcích chaos a bezvládí. Formovaly se spontánní národní výbory, které se snažily zajistit základní chod společnosti a zabránit rabování. V těchto prvních dnech často docházelo k napětí mezi českým a německým obyvatelstvem a k prvním projevům poválečného násilí, než se etablovala nová správa a přišly regulérní vojenské posádky.
8. květen 1945 tak v Libereckém kraji nebyl jen dnem radostného osvobození, ale také počátkem složitého období plného nejistoty a zásadních společenských změn, s krátkým, ale významným dotykem západních spojeneckých sil, než se region definitivně ocitl v sovětské sféře vlivu.
Foto: Muzeum Českého ráje v Turnově, Post Bellum
historie válka II. světová válka připomínky Němci Nacisté Liberecký kraj konec
