Navzdory vědeckému pokroku zůstává pátek třináctého pro miliony lidí zdrojem úzkosti. Tento fenomén, odborně nazývaný paraskevidekatriafobie, má reálné dopady na světovou ekonomiku i chování spotřebitelů. Lidé v tento den odkládají podpisy smluv, ruší lékařské zákroky a méně cestují. Analytici odhadují, že každé takové datum stojí globální hospodářství stovky milionů dolarů kvůli náhlému poklesu spotřeby a investic.
Ostražitost je patrná zejména v letectví a stavebnictví. Některé aerolinky zaznamenávají úbytek rezervací a v mnoha letadlech i výškových budovách byste marně hledali řadu či patro s číslem třináct. Majitelé se tak snaží vyjít vstříc pověrčivosti klientů, aby v nich nevyvolávali zbytečný neklid. Paradoxem ale zůstává, že podle statistik pojišťoven patří pátek třináctého k nejbezpečnějším dnům v roce. Pod vlivem obav jsou totiž lidé mnohem opatrnější, což vede k prokazatelně nižšímu počtu dopravních nehod, požárů i úrazů.
Historické kořeny této fobie sahají hluboko do minulosti, kde se spojuje náboženský význam pátku s nešťastnou pověstí čísla třináct. Zlomovým momentem byl především pátek třináctého října roku 1307, kdy francouzský král Filip IV. zahájil masové zatýkání templářů.
Tato událost zanechala v evropské paměti nesmazatelnou stopu prokletého data. I v jednadvacátém století tak tento den zůstává fascinujícím důkazem toho, jak silně dokážou staré mýty ovlivňovat moderní společnost a její finance.
Foto: Pixabay
pátek třináctého pověry neštěstí 13.
