Téměř sedmdesát let patřili sloni k hlavním symbolům liberecké zoologické zahrady. Tato slavná éra, která započala na podzim roku 1958, se sice v těchto dnech (prozatím) uzavírá, zanechala však za sebou fascinující odkaz. Průkopnicí se stala slonice indická Kitty, která do Liberce dorazila vlakem z Hannoveru o půl roku dříve, než se čekalo.
Mladá samička hned v prvním měsíci prohnala veterináře, s oblibou utíkala chovatelům a naháněla návštěvníky. Její osud byl ale tragický, po sedmi letech uhynula na otravu poté, co ji lidé i přes přísný zákaz krmili nevhodnými pamlsky.

Smutek obyvatel Liberce vystřídala obrovská vlna solidarity, díky které zoo v roce 1967 získala samice Rání a Gaurí. Cesta čtyřleté Rání z indické Kalkaty do severních Čech byla jako z dobrodružného filmu. Do Evropy ji přepravovala jugoslávská zaoceánská loď a během měsíční plavby se slonice volně procházela po palubě, uvázaná na provazu. O několik let později se stádo rozrostlo o slona afrického, samici Tanu ze Dvora Králové. Tehdejší nákup zvířat byl kuriózně financován městským národním výborem a dobová zpráva s nadsázkou uváděla, že slonice sice měřila pouhých 120 centimetrů, ale za každý centimetr výšky město zaplatilo téměř tisíc tehdejších korun.
Chov v Liberci prošel na začátku 70. let, krátce po přestěhování do nového pavilonu, obrovskou zatěžkávací zkouškou. Rání i Gaurí se nakazily vzácným druhem neštovic, které do zoo zavlekl hostující cirkus. S padesátiprocentní šancí na přežití bojovali chovatelé pět měsíců. Protože slonice odmítaly brát léky v potravě, dostávaly obří dávky antibiotik injekčně a ošetřovatelé jim denně čistili hluboké rány na nohách. Obě samice se nakonec uzdravily a Rání v Liberci prožila neuvěřitelný život, uhynula v roce 2021 v úctyhodném věku 58 let.

Zázemím pro tyto obry byl pavilon otevřený v roce 1972, který ve své době patřil s pořizovací cenou přes dva miliony korun k nejmodernějším v republice. Postupem času ale přestal stoupajícím nárokům na chov vyhovovat. Pokusy o modernizaci zahrnovaly i veřejnou sbírku, ze které zoo pořídila speciální gumovou podlahu šetřící sloní klouby. Plány na stavbu zcela nového komplexu ale definitivně ztroskotaly na astronomické ceně v řádech stovek milionů korun a nedostatku prostoru, který by zabral téměř celou horní část zahrady. Budoucnost více než půl století staré stavby tak nyní zůstává otevřená novým projektům.
Foto: Zoo Liberec (historické fotografie)
Zoo Liberec slonice slonice Bala historie zajímavosti