I když je lov mořských želv v Indonésii už desítky let zakázaný, na mnoha místech stále pokračuje. Mezinárodní výzkum vedený zooložkou Adélou Hemelíkovou ze Zoo Liberec nyní ukazuje, že příčinou nejsou jen ekonomické potřeby, ale především tradice, víra a zakořeněné mýty. Zjištění mohou pomoci navrhnout taková řešení, která budou pro místní komunity realistická a přijatelná.
Tým výzkumníků strávil na Sumatře téměř tři roky rozhovory s místními obyvateli, kteří v jednotlivých regionech využívají mořské želvy odlišným způsobem. Zatímco v Padangu se lidé zaměřují hlavně na sběr vajec, která považují za léčivá, na ostrovech Mentawai a Nias hrají zásadní roli staré animistické rituály. V těchto komunitách se využívá téměř vše — maso, vejce, krev i tuk. Přestože 94 % dotázaných ví, že je lov nezákonný, mýty o želvách a kulturní tradice bývají silnější než právní hrozby. „Cílem výzkumu bylo zjistit, jak osobní, kulturní a náboženské faktory ovlivňují vztah místních obyvatel k mořským želvám,” vysvětluje vedoucí týmu Adéla Hemelíková.
Právě tato zjištění mohou zásadně pomoci ochraně želv do budoucna. Vědci doporučují podporu komunitních hlídek, rozvoj ekoturistiky či vytváření náhrad za želví produkty používané při rituálech. Zoo Liberec přitom už více než deset let ukazuje, že když se místní lidé zapojí, výsledky se dostaví, například na ostrově Bangkaru se díky spolupráci s komunitami podařilo pytláctví zcela zastavit. „K účinné ochraně nestačí jen zákazy. Lidé musí vědět, proč jsou želvy pro oceány důležité a jak mohou být přínosem i pro ně samotné,“ říká ředitel Zoo Liberec David Nejedlo. Výsledky výzkumu byly nově publikovány v mezinárodním vědeckém časopise People and Nature.
Zdroj: ZOO Liberec
výzkum lov mořských želv Indonésie ZOO Liberec
