Psal se rok 1874 a u frýdlantského nádraží vyrostla technická stavba, bez které by tehdejší doprava nemohla fungovat. Parní lokomotivy zde zastavovaly, aby doplnily vodu ze zásobníků, které byly srdcem celého regionálního železničního uzlu. Dnes, o více než století a půl později, se v těchto místech opět zastavuje čas, tentokrát ale kvůli nerušenému odpočinku a luxusnímu relaxu.
Dlouhá léta nevyužívaný a chátrající objekt, který postupně ztrácel svou tvář, prošel v nedávné době radikální proměnou. Původní parní vodárna byla s mimořádnou citlivostí adaptována na moderní wellness centrum a vinárnu. Architektonické řešení vsadilo na přiznanou historii, namísto sádrokartonů a omítek zde návštěvníci najdou surový industriální charakter, který stavbě vtiskl její původní účel.
Nejvýraznějším prvkem celého interiéru jsou obří nýtované vodní nádrže, které dříve uchovávaly tisíce litrů vody pro stroje. Dnes tvoří unikátní dominantu prostoru, doplněnou o původní litinové sloupy a technologické potrubí.
Dispozice budovy byla chytře rozdělena na tři funkční zóny. Střední část objektu se proměnila v elegantní bar s recepcí, který slouží jako vstupní brána do světa klidu. V bočních částech budovy pak vznikla dvě zcela samostatná, privátní wellness studia. Ta hostům nabízejí moderní komfort saun a vířivek, ovšem v kulisách, které dýchají atmosférou 19. století.
Tato úspěšná konverze ukazuje, že technické dědictví nemusí skončit demolicí. Frýdlantská vodárna opět ožila a stala se přirozenou součástí městského života u železniční stanice. Místo, kde se dříve s hřmotem doplňovala pára, dnes nabízí ticho, klid a sklenku dobrého vína. Zajímavostí na závěr je, že je stavba přilášená do Soutěže Karla Hubáčka. V letošním roce tak bojuje o titul Stavba roku Libereckého kraje.
Vodárna wellness Frýdlant Stavba roku
