Příběh Nového pralesa se začal psát před více než dvěma desetiletími na jihovýchodních svazích Ještědského hřebene, mezi Pláněmi pod Ještědem a Rašovkou. Tehdy se organizace Čmelák pustila do náročného úkolu, vdechnout život smrkovému porostu a proměnit ho v druhově bohatý, smíšený les.
Nyní, s podporou ministerstva, projekt nabírá nový dech. Hlavním cílem je vytvořit prostředí, kde se budou moci přirozeně vyskytovat původní druhy rostlin a živočichů, které v smrkových monokulturách nemají šanci. Proto v Novém pralese kromě zdravých, vzrostlých stromů najdeme i staré, tlející kmeny – pro mnohé vzácné obyvatele lesa jsou totiž nepostradatelným domovem.
„V lesích na jižních svazích Hlubockého hřebene žijí například ohrožené druhy netopýrů a vrápenců. Přeměna smrkové monokultury na druhově pestrý les s různými věkovými kategoriemi stromů, převážně listnatých, jim nesmírně pomáhá. Takové porosty jsou pro ně ideálním lovištěm,“ vysvětluje Jiří Antl ze Čmeláka, odborný garant projektu. Právě výskyt těchto vzácných druhů byl jedním z důvodů, proč byla tato lokalita vyhlášena evropsky významnou oblastí Natura 2000.
Čmeláku ale nejde jen o samotnou přeměnu lesa. Dlouhodobým cílem je také navázat spolupráci s dalšími vlastníky a správci lesů, kteří by chtěli hospodařit podobným způsobem, a oslovit širokou veřejnost. Proto organizace chystá řadu poutavých exkurzí do Nového pralesa a také dobrovolnické akce, kde si každý může přiložit ruku k dílu.
Zájemci tak mají jedinečnou příležitost nejen si poslechnout odborný výklad o proměnách lesa, ale i aktivně se do nich zapojit. „V Novém pralese pořádáme například školy v přírodě nebo teambuildingy, při kterých účastníci sází stromky nebo staví oplocenky proti zvěři. Je to skvělý způsob, jak stmelit kolektiv a zároveň udělat něco dobrého pro přírodu,“ dodává ředitelka Čmeláka Jana Bujoková.
