Jablonecké Muzeum skla a bižuterie otevřelo své depozitáře celému světu. Díky úspěšnému projektu v hodnotě přesahující 1,5 milionu korun se podařilo převést do digitální podoby tisíce vzácných dokumentů a skleněných negativů, které byly dosud z důvodu své křehkosti veřejnosti téměř nepřístupné.
Projekt byl realizován v roce 2025 za finanční podpory Ministerstva kultury ČR v rámci Národního plánu obnovy.
„Oba soubory patří mezi poklady našich depozitářů. Protože jsou velmi náchylné k poškození při jakékoliv manipulaci, je právě digitalizace cestou k jejich zpřístupnění. Díky projektu si je mohou badatelé i široká veřejnost prohlédnout online,“ vysvětluje ředitelka muzea Milada Valečková. Vzhledem k náročnosti procesu muzeum spolupracovalo s externími specialisty, kteří disponují špičkovou technikou. Koordinátorka projektu Kateřina Hrušková k tomu dodává, že díky této spolupráci bylo možné vybrané části sbírkového fondu zpracovat v nejvyšší možné kvalitě.

Digitalizace se zaměřila především na unikátní vzorníky exportních domů. Celkem 611 svazků obchodní dokumentace podrobně mapuje sortiment a vztahy mezi výrobci a zákazníky od 20. let minulého století až po období znárodnění. Podle Kateřiny Hruškové muzeum spravuje obchodní dokumentaci celkem 72 vývozních společností, které v Jablonci působily do roku 1945.
Druhým významným celkem je kolekce téměř tří tisíc skleněných negativů z Ateliéru Rössler z let 1930–1937, která zachycuje autentické portréty tehdejších obyvatel regionu. „Portrétovaní pocházejí ze všech společenských vrstev. Nechybí zde novomanželské páry, děti různého věku, ženy a muži v dobových módních oděvech nebo domácí mazlíčci a jejich hrdí majitelé,“ popisuje muzejní knihovnice Kateřina Benešová, která o tuto podsbírku pečuje.
Všechny výsledky jsou nyní dostupné v online databázi. Portál funguje v české i anglické verzi a už dnes přitahuje pozornost lidí z celého světa. „Naši uživatelé se připojují nejen z České republiky a evropských států, ale také z USA nebo Nového Zélandu,“ uzavírá ředitelka Valečková.
Zdroj: TZ MSB
Muzeum skla a bižuterie Jablonec nad Nisou