Terénní pracovníci zoologické zahrady v Liberci odstartovali v indonéském souostroví Pulau Banyak vědecký projekt zaměřený na monitoring dugongů. Pomocí bezpilotních letadel mapují počty a pohyb těchto ohrožených mořských savců. První záběry z kamer naznačují, že by místní populace mohla být větší, než uváděly starší odhady, přičemž drony zachytily i rodící se novou generaci.
Vědci vytyčili deset přesných letových tras v pěti různých lokalitách, které drony pravidelně křižují. Kamery míří hlavně na mělčiny s porosty mořských trav, které jsou pro tyto savce jediným zdrojem potravy. Dosud byli biologové odkázáni jen na náhodná svědectví od místních posádek rybářských člunů. „V oblasti dosud neexistoval systematický dlouhodobý výzkum dugongů. Nově zavedený systém monitoringu nám umožní získávat standardizovaná data, odhadnout početnost zdejší populace a lépe porozumět tomu, jak dugongové využívají jednotlivé části souostroví,“ přiblížila novou metodiku vedoucí oddělení výzkumu a ochrany přírody liberecké zoo Adéla Hemelíková.
Letecké snímkování přineslo hned v počátku hmatatelné důkazy o tom, že se zvířatům v souostroví daří. Kamery zaznamenaly typické rýhy na mořském dně, které po sobě dugongové nechávají při spásání podmořských luk. „Velkou radost nám udělal i záznam samice s mládětem, který potvrzuje, že se dugongové v souostroví Pulau Banyak rozmnožují. První výsledky tak naznačují, že tato oblast představuje pro tyto ohrožené mořské savce významné útočiště,“ dodala Hemelíková s tím, že videozáznamy poslouží jako podklad pro úřady při sestavování přísnějších pravidel ochrany tamních vod.
Projekt z Liberce se ale nesoustředí jen na počítání zvířat, podmořský ekosystém obnovuje přímo v terénu. Botanici na deseti experimentálních plochách zkoušejí sázet nové mořské řasy a trávy. Na dno navíc potápěči umístili 160 úlomků korálů, které připevnili na speciální ekologické podložky vyvinuté a vytištěné na 3D tiskárnách přímo v libereckém zázemí. V indonéských vodách tak aktuálně roste už osm korálových školek, které pomáhají vracet život na poničené útesy, aniž by po sobě čeští vědci zanechávali plastový odpad.
Záchrana ekosystému v tropech je úzce spjatá s pomocí domorodců, bez kterých by dlouhodobá ochrana nefungovala. Ve vesnici Haloban školáci pomáhají s likvidací toxického odpadu a byly vybrány už stovky vybitých baterií. Zoo společně s organizací Lestari navíc místním pořídila stroj na zpracování sóji pro výrobu tradičního tempehu, což zvýší potravinovou nezávislost ostrovanů. Součástí indonéské mise je také ochrana hnízdišť karet obrovských na ostrově Bangkaru, kde Češi financují hlídky proti pytlákům a aktuálně řeší problém nelegálního rybolovu pomocí dynamitu. „Účinná ochrana přírody nemůže stát jen na vědcích nebo ochranářských organizacích. Klíčovou roli hrají lidé, kteří v dané oblasti žijí,“ shrnul přístup ředitel zoologické zahrady David Nejedlo.
Zdroj: ZOO Liberec
Zoo Liberec dugong Indonésie Pulau Banyak ochrana přírody Adéla Hemelíková mořská biologie
