Do Liberce se po 56 letech vrátil Morový sloup, významné dílo sochaře Jiřího Seiferta. Teď zdobí nároží liberecké radnice. Návrat sloupu byl načasovaný k připomenutí výročí srpnových událostí z roku 1968. Sloup, který má pro město symbolický význam, zůstane v Liberci 20 let.
Dílo Jiřího Seiferta, jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů 20. století, bylo v Liberci poprvé vystaveno v roce 1969 v rámci sympozia Socha a město. Tehdy stálo na náměstí Českých bratří, kde bylo do poloviny 70. let i místo pro evangelický kostel.
„Morový sloup má pro Liberec a pro jeho dějiny, zejména ve spojení se srpnovými událostmi let 1968 a 1969, velký symbolický význam. Město se rozhodlo dílo znovu přivézt a zapůjčilo si ho na 20 let od Chebské galerie, která je jeho majitelem. V nadcházejícím roce bude socha zdobit prostor před radnicí, kde se tradičně střídají umělecká díla. Poté se na 19 let přesune na své původní místo, na náměstí Českých bratříc, vysvětluje náměstek libereckého primátora Ivan Langr.
Sloup je oproti předešlým sochám konzervativní, ale zdůrazňuje jeho nepopsatelnou historickou a kontextovou hodnotu. „Zatímco socha "Vulpsa" s městem neměla žádné přímé spojení, Morový sloup má historickou vazbu nejen k městu, ale i k umělecké rodině Seifertů“, doplňuje náměstek Langr. Matka sochaře, Hanna Seifertová, byla v 50. letech ředitelkou Oblastní galerie v Liberci, než ji komunisté donutili odejít. Její syn, Jiří Seifert, měl po otevřených protestech proti okupaci v roce 1968 zakázáno vystavovat. Návrat sloupu je tak i poděkováním za jejich přínos liberecké kultuře.
Před vystavením bylo nutné sloup zrestaurovat, což byla jedna z podmínek bezplatné půjčky. Město se zavázalo, že se o něj bude po celých 20 let starat. Město se tak v současné době snaží lidem vysvětlit, že je důležité mít ve veřejném prostoru sochy, které mají nejen estetickou, ale i historickou a symbolickou hodnotu.
Morový sloup Jiří Seifert umělec Liberec náměstí Dr. E. Beneše
