Tým českých odborníků dosáhl mimořádného úspěchu na poli regenerativní medicíny. Po čtyřech letech intenzivního výzkumu vyvinuli unikátní nanovlákenný materiál, který dokáže zpevnit nemocnou cévu a po splnění své funkce se v těle pacienta beze zbytku rozplyne. Za tento revoluční objev, na kterém se významně podílela Technická univerzita v Liberci, získali vědci prestižní Čestné uznání ministra zdravotnictví za rok 2025.
Moderní medicína se při operacích srdce a cév dlouhodobě spoléhá na materiály typu Gore-Tex. Přestože jsou funkční, mají jednu zásadní nevýhodu: v těle zůstávají navždy. To představuje problém zejména u dětských pacientů, jejichž organismus roste, a umělé náhrady se mu nedokážou přizpůsobit. Cílem českého týmu pod vedením kardiochirurga profesora Jiřího Moláčka a docentky Evy Kuželové Košťákové proto bylo vytvořit „inteligentní“ bandáž, která podpoří hojení cévy, ale následně zmizí, čímž pacienta ušetří dalších zbytečných operací.
Klíčovou roli ve výzkumu sehrálo oddělení bioinženýrství Technické univerzity v Liberci (TUL). Zdejší vědci využili unikátní technologii Nanospider™ k výrobě speciálních nanovlákenných vrstev z rozložitelných polyesterů. Tyto vrstvy jsou neuvěřitelně tenké, a přesto mechanicky odolné. Liberecké materiály následně putovaly do Akademie věd, kde byly prosyceny kolagenem, a poté k testování na Lékařskou fakultu v Plzni a ČVUT. Spolupráce čtyř špičkových pracovišť tak umožnila vytvořit kompozit, který přesně odpovídá potřebám lidského organismu.
Samotná bandáž funguje v těle jako dočasná opora a lešení pro růst nové tkáně. Vědci materiál navrhli tak, aby svou mechanickou funkci plnil zhruba osm týdnů, což je doba nezbytná pro zahojení a regeneraci cévní stěny. Poté začne proces přirozeného rozkladu. Materiál se v tělním prostředí jednoduše rozpadne na vodu a oxid uhličitý – tedy látky, které tělo běžně vylučuje. Kompletní vstřebání vědci během experimentů pozorovali přibližně po šesti měsících od vložení do organismu.
Cesta k úspěchu nebyla bez překvapení a výzev. Testování v živém organismu vědci přirovnávají k „černé skříňce“, která občas vydá nečekaný výsledek. Docentka Kuželová Košťáková vzpomíná například na situaci, kdy organismus testovaného zvířete nečekaně přetvořil kontrolní vzorek klasického materiálu v dlouhé vlákno, což šokovalo i zkušené chirurgy. Právě schopnost reagovat na tyto biomechanické výzvy a vyladit materiál tak, aby byl bezpečný a funkční, vynesla týmu ministerské ocenění.
Ačkoliv je cesta od laboratorního stolu k běžnému využití v nemocnicích ještě dlouhá a vyžaduje další klinické hodnocení, čeští vědci jasně ukázali směr, kterým se bude budoucí chirurgie ubírat. Úspěch je navíc velkou motivací pro studenty bioinženýrství na TUL, kteří vidí, že jejich bádání má reálný dopad na lidské zdraví. Budoucnost, kdy se cévní náhrady po vyléčení jednoduše „vypaří“, je díky libereckým a plzeňským odborníkům zase o krok blíže realitě.
Zdroj: T-UNI
Technická univerzita v Liberci výzkum nanovlákna operace srdce a cév bandáž Čestné uznání
