Severočeské muzeum v Liberci hostí od 23. října 2025 do 1. března 2026 výstavu „Domy s pamětí | Dílo architekta Václava Girsy“. Expozice představuje celoživotní práci architekta a pedagoga Václava Girsy, jehož citlivá metodika a pietní přístup zachránily významné památky Libereckého kraje i celé republiky. Ačkoli je jeho dílo často skryto za fasádami, má zásadní vliv na stav hradů Grabštejn, Frýdlant nebo Bezděz. Výstava, uspořádaná k autorovým osmdesátinám, ukazuje, že krása památek není samozřejmá.
Výstava má za cíl polidštit péči o památky a ukázat, že obnova historických skvostů není anonymní, ale stojí za ní práce konkrétních, zapálených odborníků. „Girsovo dílo je často neviditelné, protože se skrývá za fasádami barokních, gotických či funkcionalistických budov. Vidíme fasády domů, ale vlastně nevidíme ten jeho podpis, který je za projektovou dokumentací,“ vysvětluje ředitel muzea a zároveň garant výstavy Jiří Křížek.
Jako jeden z nejvýraznějších příkladů Girsovi práce byla zmíněna obnova hradu Frýdlant. V období socialismu zde došlo k brutálním zásahům do vnitřních konstrukcí a zlikvidováno bylo i nejstarší hradní muzeum. „Girsa ho musel složitě obnovovat do stavu, který dnes působí zcela autenticky. Podobně zásadní práci odvedl na hradě Bezděz, kde navrhl zastřešení a zabránil těžké betonáži, která hrozila v 80. letech. Návštěvník má dnes pocit, že se středověká zřícenina nezměnila, což je výsledek tvrdého boje projektantů a památkářů“, vysvětluje kurátor výstavy Luděk Lukuvka.
Restaurování jako umění a moderní skvosty
Václav Girsa přinesl do památkové péče revoluční přístup – metodu restaurátorské retuše, kterou znali malíři u nástěnných maleb, aplikoval na celé stavby. To je v tuzemsku neobvyklé. Tím zajistil, že i poškozená památka je pro současného diváka vnímatelná. Tento pietní přístup se přitom netýká jen nejstarší architektury. Girsův ateliér kompletně restauroval pražskou Müllerovu vilu od Adolfa Loose a vytvořil tak vzor pro obnovu novodobých památek. Návštěvníci mohou vidět model Müllerovy vily s replikami dobových předmětů a dokumentární filmy o průběhu rekonstrukce.
Silné rodinné kořeny v Podkrkonoší
Ačkoliv se Václav Girsa narodil v Praze, má silné historické vazby k Libereckému kraji. „Chalupu měli jeho rodiče v Krkonoších ve Vítkovicích a nyní má chalupu na Malé Skále. Dětské kresby z těchto míst, které jsou také k vidění na výstavě, přirozeně vplývají do jeho pozdějších architektonických skic. Rod Girsů má historické kořeny i v okolí Jilemnice. Výstava tak ukazuje, jak rodinné zázemí ovlivnilo jeho dílo a vztah ke starým domům“, dodává Jiří Křížek. Návštěvníci uvidí také fotografie Girsových spolupracovníků, například s Gustavem Ginzlem.
Expozice, na které jsou k vidění modely, unikátní artefakty, jako stará měděná korouhev, fotografické dokumentace Jaroslava Škrabánka a projektové dokumentace gotických krovů, vznikla ve spolupráci s Národním technickým muzeem a Národním památkovým ústavem. V Severočeském muzeu je k dispozici i katalog a Girsovy publikace.
Severočeské muzeum Liberec Václav Gyrsa architektura obnova památek umění výstava
