Nejednoho sběratele minerálů přitahuje osada Panenská Hůrka, která leží nedaleko blízko Bílého Kostela nad Nisou. Tuto ves na Ještědském hřbetu osadu založili před mnoha staletími horníci.
„Řada z nás vyráží na výlety do okolí Liberce a často ani nevíme, jaká mají ta místa historii. Snažíme se návštěvníků i místním nabídnout širokou paletu informací o našem kraji, Liberecko nevyjímaje. Doporučuji využít naše tipy a informace z webu www.liberecky-kraj.cz,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje
První počátky dolování spadají až k 13. století. Zánik dolů započal roku 1773, kdy tehdejší majitel panství Kryštof Kristián Clam-Gallas povolal c. k. horního hofmistra Josefa Jana Čapka z Kutné Hory, aby ověřil stará důlní díla na Panenské Hůrce. Ten konstatoval, že doly jsou již netěžitelné a další těžbu nedoporučil.
Ložisko je uloženo v komplexu metamorfovaných hornin, jakými jsou fylity, kvarcitické fylity a metadroby. Tyto prastaré horniny z dob prvohor mají mezi plochami břidličnatosti vložky křemenných žil a tyto žíly obsahují polymetalické zrudnění formace měď-olovo-zinek; na Panenské Hůrce se těžily nerosty obsahující prvky olova a zinku.
Nejběžnějším minerálem, který se zde vyskytuje, je křemen. Občas na něm jsou k vidění okrové povlaky oxihydroxidů železa, jinak je spíše bílé nebo šedé barvy.
Polymetalickou mineralizaci zastupuje hned několik nerostů. Hlavním minerálem je galenit. Doprovází jej chalkopyrit a pyrit. Rozpoznají se od sebe pouhým okem: chalkopyrit je mosazně žluté barvy s pestře nabíhajícími odstíny až do zelené. Pyrit takto výrazný není.
Dnes je ložisko zcela zlikvidované a stará důlní díla jsou z větší části sesutá. V okolí se nachází celá řada starých hald, na kterých lze výše zmiňované minerály hledat a nalézat. Lze říci, že z mineralogického hlediska je tato oblast v rámci Ještědského hřbetu nejperspektivnější.
