Zcela nové druhy jedovatých žab našly v liberecké zoologické zahradě domov ve znovuotevřeném pavilonu tropů, který prošel koncem roku drobnou rekonstrukcí. Jedná o jihoamerické tropické žabky pralesničky harlekýn a pralesničky barvířské. Čtyři jedinci pralesniček harlekýn obývají nové terárium ve spodní části pavilonu a trojici mláďat pralesniček barvířských mohou návštěvníci spatřit ve velkém paludáriu, které sdílí společně s listovnicemi pestrými.
„Než budeme mít vyprojektovány větší rekonstrukce a budeme je moci v rámci zoologické zahrady realizovat, snažíme se udělat úpravy, které jsou jednodušší a přinesou okamžité zlepšení podmínek pro zvířata i návštěvníky. Pavilon tropů a jeho noví obyvatelé jsou toho příkladem,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Pavilon tropů, který koncem minulého roku prošel částečnou rekonstrukcí, je opět přístupný. Vedle drobných stavebních úprav, jakými jsou nové světlíky ve střeše nebo nátěr a zasíťování konstrukce budovy, v něm přibyla také nová expozice s novým druhem tropických žab, s pralesničkami harlekýn. Čtveřici mláďat těchto jihoamerických obojživelníků získala liberecká zoo z Jihočeské zoologické zahrady Hluboká nad Vltavou.
Pralesnička harlekýn je drobná, černožlutá žabka, která se přirozeně vyskytuje poblíž potoků a řek v tropických lesích Venezuely, Kolumbie, Brazílie a Guyany. „Své výrazné zbarvení pralesnička využívá jako výstrahu, která má varovat případné predátory, že se jedná o jedovatou a nebezpečnou žábu. V přírodě se pralesničkám harlekýn totiž na kůži vytváří toxický kožní sekret, který získávají ze své potravy, především z mravenců a brouků z čeledi bradavičníkovití. Naši jedinci ale jedovatí nejsou, protože v chovech v lidské péči žáby v důsledku jiné stravy tuto svoji schopnost a toxicitu ztrácí,“ vysvětlila zooložka Petra Hnidová. Společně s pralesničkou strašnou se řadí mezi takzvané šípové žáby, jejichž jed využívají některé kmeny indiánů na potírání hrotů šípů k lovu. „Amazonští indiáni zahřívají žáby nad ohněm a stékající jed zachytávají do nádob,“ dodala Hnidová.
Dalším novým druhem žab, s jehož chovem Zoo Liberec na počátku tohoto roku začala, je pralesnička barvířská, též nazývaná pestrobarvá. Jak napovídá její druhový název, pralesnička barvířská vytváří více než čtyřicet různých barevných forem. „Většina názvů těchto forem je dána lokalitami, kde byly žáby spatřeny a odchyceny. U nás v Liberci máme formu Guyana,“ řekla zooložka.
Jedná se černo-žlutomodrou drobnou žábu, která dorůstá do velikosti 3,5-6 cm. „Samečci bývají drobnější než samičky a mají větší přísavky na prstech předních končetin. Pomáhají nosit pulce na zádech do bromélií nebo do dutin stromů naplněných vodou, kde pak pulci dokončují přeměnu v malé žabky,“ doplňuje Petra Hnidová. Stejně jako u pralesniček harlekýn se jedná o jedovaté žáby, které získají jedovatý alkaloid batrachotoxin do svého těla z potravy.
Tři jedince pralesniček barvířských, které získala liberecká zahrada ze zoo v Plzni, mohou návštěvníci spatřit v pavilonu tropů ve velkém paludáriu, které sdílí společně s listovnicemi pestrými. S nimi obývají stejné území i ve volné přírodě, a to tropické deštné lesy v Jižní Americe.
„Těší mě, že se nám dlouhodobě daří naše návštěvníky seznamovat s novými nevšedními druhy zvířat. A v případě žab se nejedná o poslední zvířata v tomto roce. Během jara bychom rádi veřejnosti představili zcela nové chovatelské zázemí a expozice, které vzniknou v pavilonu ZooExpo, a budou věnované právě těmto obojživelníkům. Domov tam najde více než desítka nových unikátních druhů žab,“ doplnil ředitel David Nejedlo.
TZ: Zoologická zahrada Liberec
