Město Liberec prochází výraznou vizuální proměnou. Cílem je sjednotit podobu městských institucí i dopravního podniku. O tom, co tato změna přinese cestujícím a proč se z libereckých ulic postupně vytrácí venkovní reklama, jsme hovořili s náměstkem primátora Vojtěchem Prachařem.
Liberec se vydal cestou moderních principů Smart City. Myšlenka sjednotit vizuální identitu města nevznikla náhodou. Inspirovala ji zahraniční cesta v rámci projektu NetZeroCities. „Zahraniční města působí jako kompaktní celek. Obyvatel by měl na první pohled poznat, co všechno město spravuje a jaké společnosti mu patří,“ vysvětluje náměstek primátora Vojtěch Prachař.
Nejviditelnější změna se aktuálně odehrává v Dopravním podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou (DPMLJ). Vozový park se postupně vrací k historické červené barvě. Podle náměstka Prachaře nejde jen o estetiku, ale i o bezpečnost. „Červená barva je v dopravním ruchu mnohem lépe vidět.“

Dobrou zprávou pro městský rozpočet je, že přechod na jednotný nátěr není spojen s žádnými dodatečnými náklady. „Nechceme měnit barvu všech vozů naráz. Budeme ji aplikovat při běžné údržbě a opravách, nebo u nově nakupovaných elektrobusů. Navíc nám to přinese časovou úsporu, místo lakování tří barev se lakuje pouze červená, takže vozy budou zpět v provozu až třikrát rychleji,“ dodává Prachař.
Konec vizuálního smogu
Další velkou novinkou, kterou vedení města odstartovalo, je postupný útlum venkovní reklamy na prostředcích MHD. „Už od roku 2025 jsme rozhodli, že nebudeme prodlužovat stávající smlouvy na venkovní polepy. Od 1. ledna 2027 by měla být MHD od venkovní reklamy zcela osvobozena,“ potvrzuje náměstek.

Tento krok má za cíl vytvořit čistý a moderní vzhled města. Cestující si navíc často stěžovali, že reklamy na oknech omezují výhled a působí nepříjemně. I když město přijde o část příjmů z venkovní reklamy, náměstek Prachař to považuje za zanedbatelnou daň za vyšší kvalitu veřejného prostoru. Vnitřní reklama uvnitř vozů nicméně zůstává zachována.
Po dopravním podniku se sjednocení identity dotkne i dalších oblastí. Postupně se do jednotného vizuálu zahalí budovy, jako jsou terminál Fügnerova nebo vozovna. V dalších etapách se počítá i s příspěvkovými organizacemi, jako jsou školy a školky. „Nechceme ale zasahovat do jejich vnitřního fungování, ale chceme, aby každý rodič věděl, že se město o budovu školy stará a že je to bezpečný městský prostor,“ uzavírá Vojtěch Prachař.
