Pramen dobré vody vyvěrá již po staletí v místě kaple U Matičky v Bozkově na Semilsku. Podle pověsti mohl být předmětem pohanského kultu; později, po třicetileté válce, kdy ke zdejší Madoně putovaly davy poutníků, se začala tomuto prameni připisovat uzdravující síla. Poutníci se jí žehnali a omývali si v ní nemocné části těla.

„V našem kraji je řada pramenů, jimž byla přisuzována léčebná či zázračná moc, a to na základě údajných zázraků náhlých uzdravení. Tato pověst se s nimi nese do dnešních dnů. I dnes k nim míří poutníci,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

V roce 1900 zřídila obec nad pramenem kapli, která stojí v původní podobě dodnes. Je v ní umístěna socha Panny Marie, která bývala v kapli na hřbitově, zrušeném v roce 1893.

Když v suchém létě a na podzim roku 1857 vyschly všechny studny v horní části obce, odebírala se voda z tohoto pramene bez přestání ve dne i v noci. Traduje se, že pramen vzniká pod oltářem kostela, a to mu dodává léčebnou sílu. Štajnygrovo dílo Pomněnky z Bozkova zmiňuje zázračné uzdravení děvčátka, které ve vodě matka omyla.