Město Jablonec nad Nisou se snaží aktivně řešit situaci kolem městského bydlení. Stávající kapacity se daří postupně rekonstruovat přímo z vybraného nájemného, dlouhodobým cílem je ale získat pro občany stovky nových bytů. Cestu k nim vedení radnice vidí především ve spolupráci s developery a v podpoře projektů, které pomohou udržet ve městě mladé rodiny.
Město Jablonec nad Nisou spravuje přibližně 800 bytů, z nichž zhruba stovka je v současnosti neobsazená. Většina z nich ale prochází různými fázemi rekonstrukcí nebo příprav k novému pronájmu. Jedinou výjimkou je zhruba 30 bytů v Lidické ulici, které čekají na komplexní generální opravu. Zajištěné financování běžné obnovy vychází přímo z výběru nájemného. „Podařilo se prosadit, že vybrané peníze z nájmu městských bytů se vrací zpátky do bytového fondu ve formě oprav. Díky tomu v průměru ročně vracíme zhruba 25 bytů po rekonstrukcích zpátky do oběhu,“ uvedl náměstek primátora Petr Roubíček. V současnosti kontaktní místo pro bydlení disponuje 11 nově opravenými byty a další čtyři dokončuje.
K současné nabídce městských bytů se vyjádřil i Osadní výbor Centrum, který celou situaci vnímá trochu jinak. „Je smutné, že máme radnici plnou architektů, kteří ale neumí přizpůsobit městské byty ve staré zástavbě soudobým potřebám. Proto existují funkční městské byty, o které ale není zájem,“ oponuje Petr Mikula, předseda výboru.
Dlouhodobá koncepce bydlení počítá podle radnice s tím, že by město v budoucnu mělo disponovat 1 100 až 1 200 byty, což představuje nárůst o zhruba tři až čtyři stovky jednotek. Vzhledem k personálním i rozpočtovým možnostem radnice ale samospráva neplánuje stavět většinu nových kapacit ve vlastní režii. Výjimku tvoří menší projekty podporovaného bydlení, jako je plánovaná přestavba bývalé ubytovny Neptun na zhruba 35 bytů s využitím dotací.
Hlavní cestu k dosažení strategického cíle vidí vedení města ve spolupráci se soukromým sektorem a v rozvoji družstevního nájemního bydlení. „Vzhledem k vytížení investičního odboru i financím si myslím, že jednodušší cesta je nechat stavět soukromé developery a jít do formy družstevního nájmu, kdy město na začátku vynaloží 20 až 25 procent a formou splácení podílu se postupně stává vlastníkem,“ vysvětlil Roubíček. Nová výstavba by mohla vyrůst například v lokalitách u nového terminálu hromadné dopravy, v prostoru po starém autobusovém nádraží, v okolí vlakové zastávky Jablonec centrum či v ulici Smetanova.
„Současné vedení města nadělalo několik studií na bytovou zástavbu v centru. Má to ale dva zásadní nedostatky. K přípravám studií nebyl přizván ani Osadní výbor Centrum, ani dotčení majitelé. A pak je to, že nové bytovky má stavět imaginární soukromý investor. Zrovna ulice 5. května je důkazem toho, že za 30 let se žádný soukromý investor nenašel. Bylo by tedy rozumnější výstavbu svěřit Jablonecké energetické, která má pro bytový development dobré předpoklady,“ řekl předseda Osadního výboru Centrum.
Všechny uvažované urbanistické záměry ale podle náměstka procházejí veřejnými projednáními i diskusemi v osadních výborech. Dostupnost nového bydlení označuje náměstek za klíčový faktor pro udržení mladých pracujících rodin ve městě. Zároveň však upozorňuje na ekonomické limity sociálně orientovaných nájmů. „Když investice vyjde v přepočtu na 200 korun za metr a vybírá se nájemné 120 korun, těch chybějících 80 korun bude za 10 až 15 let někde chybět. Musíme si uvědomit, že to vždycky někdo musí zaplatit, a platíme to všichni. Je to ale politické rozhodnutí, protože i o takovou skupinu lidí se musíme postarat,“ uzavřel Roubíček.
Jablonec nad Nisou městské bydlení Petr Roubíček
