ČR - 13.03.2025
Na boj s klíšťovou encefalitidou VZP v uplynulých třech letech vynaložila 912 milionů korun. Hradila z nich očkování lidem starším 50 let, ale i příspěvky na vakcínu z fondu prevence. Očkování proti klíšťové encefalitidě je lidem 50+ hrazeno od roku 2022, podle údajů VZP této možnosti dosud využilo téměř 400 tisíc jejích klientů. Mladší ročníky mohou na vakcínu získat příspěvek z fondu prevence. V případě VZP činí 700 Kč pro děti i dospělé. Čas na očkování je právě teď.
V uplynulých třech letech (2022, 2023 a 2024), kdy mají lidé starší 50 let očkování proti klíšťové encefalitidě plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, využilo této možnosti 391 tisíc klientů VZP. Zhruba rovným dílem jsou to muži (190 tis.) a ženy (201 tis.). VZP na tato očkování vynaložila ve zmíněném období 712 milionů korun. Dalších 200 milionů korun během uplynulých tří let poskytla svým klientům jako příspěvek na očkování. Ten aktuálně činí v případě dětí i dospělých 700 Kč na klienta/rok a patří k vůbec nejčastěji čerpaným příspěvkům na očkování. Zájem o něj roste i meziročně. Jen vloni bylo čerpáno víc než 100 tisíc příspěvků na tuto vakcínu, víc než polovina (54 tis.) byla určena pro děti.
Právě v tomto období je dle odborníků vhodné začít s třífázovým očkováním. Příjemce vakcíny tak bude dobře chráněn proti nemoci ve chvíli, kdy budou klíšťata již tzv. aktivní. Pro udržení dlouhodobé imunity se doporučuje přeočkování každých 3–5 let (dle věku a použité vakcíny). Objednat se na očkování mohou lidé ke svému všeobecnému praktickému lékaři nebo do některého ze smluvních zařízení VZP (pokud se jedná o klienty VZP ve věku 50+, kteří chtějí mít vakcínu plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění).
Česká republika se pravidelně řadí k zemím s nejvyšším hlášeným výskytem onemocnění v Evropě. Poměr očkovaných je u nás přitom paradoxně nízký, dle SZÚ je očkováno proti KE zhruba 37 % lidí (například v Rakousku až 80 %). Vakcína je nejúčinnější ochranou proti onemocnění, které může mít dle NZIP závažný průběh a pacienta i na několik měsíců vyřadit z běžného života. Onemocnění probíhá zpravidla ve dvou fázích. Nejprve se objevují nespecifické chřipkové příznaky (horečka, únava, bolesti svalů a kloubů), po nichž může následovat postižení centrální nervové soustavy s rizikem trvalých neurologických následků, zejména u starších osob. Riziko nákazy lze snížit preventivními opatřeními, jako je nošení vhodného oblečení, používání repelentů, důsledná kontrola těla po pobytu v přírodě a včasné odstranění přisátého klíštěte.
Zdroj: TZ VZP
Foto ilustrační Pixabay
