Ze zámeckého nádvoří v Zákupech byl po šesti letech odstraněn skleněný vodotrysk z dílny výtvarníka Jiřího Pačinka. Skleněné dílo bylo v mramorové nádrži z poloviny 19. století umístěno pouze dočasně. Podobný osud navíc v budoucnu čeká i samotnou kašnu, na hlavním nádvoří se ocitla až v minulém století a správa památky plánuje její návrat na původní místo do zámeckého skleníku.
Moderní skleněná plastika budila mezi návštěvníky rozporuplné reakce po celou dobu své existence. Zatímco část lidí dílo obdivovala, jiní proti němu ostře vystupovali. Vedení zámku však už při instalaci trvalo na absolutní reverzibilitě celého zásahu.
„Lidem, kteří proti vodotrysku protestovali a ptali se, jak to mohl někdo dovolit, jsme říkali, že odstranění zabere čtvrt hodiny a nebude nic stát,“ uvádí zástupci zámku. Autor byl o dočasném charakteru díla informován od samého začátku.
Skutečný památkový problém nádvoří přitom netkví v moderním skle, ale v samotné kašně. Ta původně patřila do skleníku v zámeckém parku, kde se po ní dodnes dochoval původní kamenný podstavec. Na nádvoří ji nechali přemístit až památkáři ve druhé polovině 20. století během snah přeměnit letní císařskou rezidenci z 19. století zpět na barokní zámek ze sklonku 17. století.
Tato radikální „barokizace“ proběhla v Zákupech s nebývalou razancí provázenou odporem k architektuře 19. století i k posledním majitelům z rodu Habsburků. Zatímco skleněný vodotrysk byl odstraněn za několik minut, náprava poválečných zásahů. Návrat kašny do skleníku a obnova zaniklých fasád, okenic či ozdobných litinových prvků potrvá řadu let a vyžádá si desítky milionů korun.
zámek Zákupy kašna Pačinek
