Globální rada geoparků UNESCO udělila geoparku tzv. žlutou kartu, což znamená zkrácení doby užívání značky z obvyklých čtyř na pouhé dva roky, tedy do konce prosince 2026. Zároveň si vyžádala nápravu zjištěných nedostatků. Situace budí rozpaky, jelikož během nedávné kontroly přímo v Českém ráji bylo podle revalidátorů vše v pořádku a proti rozhodnutí se nelze odvolat.
Hlavní kámen úrazu? Prodej drahých kamenů s nejasným původem a údajná spolupráce s Muzeem Českého ráje v Turnově, které je podle UNESCO považováno za organizaci prodávající takové kameny.
„Žlutá karta znamená zisk známky UNESCO na dva roky a vypořádání se s námitkami, které byly během procesu validace ze strany zástupců Rady globálních geoparků UNESCO shledány,“ vysvětluje Jana Lebedová, ředitelka Geoparku Český ráj. „Rada ve svém rozhodnutí uvádí, že nemůžeme spolupracovat s organizacemi, které prodávají kameny nejasného původu. A za takovou organizaci rada globálních geoparků označuje Muzeum Českého ráje v Turnově. Muzeum s námi ukončilo spolupráci již v roce 2019. Rada nám nyní vytkla to, že spolupráce probíhá, i když ne formálně. Na nás je, abychom jim dokázali, že to není pravda.“
Jádro problému tkví v tom, že Charta geoparků UNESCO výslovně zakazuje spolupráci s institucemi prodávajícími drahé kameny s nejasným původem. Problém je, že Český ráj je odedávna domovem šperkařů a brusičů drahých kamenů, a prodej nerostů, často dovezených z celého světa, je zde dlouhou a živou tradicí v souladu s českou legislativou. Muzeum Českého ráje, jehož zřizovatelem je Liberecký kraj, prodává kameny s patřičnými certifikáty původu, čímž dokumentuje staletou kamenářskou tradici, která se opírá o zpracování kamenů z celého světa.
„Liberecký kraj má pochopitelně zájem na tom, aby značka UNESCO byla Geoparku Český ráj zachována. Již od roku 2019 Muzeum Českého ráje s Geoparkem Český ráj nespolupracuje, proto nás tzv. žlutá karta pro geopark překvapila. Ve zdůvodnění tohoto kroku je uvedena právě spolupráce těchto dvou institucí. Geopark se však proti rozhodnutí nemůže odvolat a musí doložit nápravu v bodech, které jsou mu vytýkány. Doklad o ukončení spolupráce bude jedním z dokumentů,“ dodává náměstkýně hejtmana Květa Vinklátová.
Situaci komplikuje i fakt, že samotné Muzeum Českého ráje usiluje o zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO s tradicí broušení drahých kamenů. „Naší snahou je nejen dokumentovat, ale také propagovat tento výjimečný fenomén. Vždyť proto byla před více než 140 lety v Turnově založena i specializovaná škola, dnešní Střední uměleckoprůmyslová škola šperkařská, na výuku broušení drahých kamenů a výroby šperků," vysvětluje ředitel muzea. Zároveň upozorňuje, že turnovští kamenáři od 18. století zpracovávali zhruba z 90 % dovezený kámen, a tato tradice trvá dodnes. Právě kvůli této neslučitelnosti s Chartou geoparků UNESCO muzeum již před šesti lety dobrovolně rozvázalo spolupráci s geoparkem, dávajíc přednost zachování živé kamenářské tradice.
„Chceme jednoznačně značku UNESCO v regionu udržet. Proto spolupracujeme s Geoparkem Český ráj na vyřešení námitek, které přišly z Rady globálních geoparků a podporujeme jeho snahu o vysvětlení celé situace,“ uzavírá Jiří Klápště, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství.
Zdroj: KÚLK
Geopark Český ráj UNESCO Liberecký kraj Muzeum Českého ráje Turnov Kameny
