Většina lidí zažije po bodnutí jen mírné reakce, pokud ale žihadlo zasáhne ústa, jazyk či krk, může být nebezpečné i pro jinak zdravého člověka. V takovém případě totiž hrozí kvůli možnému otoku udušení a je určitě vhodné vyhledat lékaře. Lidé s alergií na hmyzí jed, mohou po bodnutí zažít těžkou alergickou reakci, známou jako anafylaxe, která si žádá okamžitou lékařskou pomoc. Dle Národního zdravotnického informačního portálu jsou „nejčastějšími spouštěči nebezpečných alergií na hmyzí jed včely medonosné a vosy. Ačkoli do stejné skupiny hmyzu patří i čmeláci, sršni a mravenci, jako spouštěči alergické reakce jsou zaznamenáni jen vzácně. Silné otoky, které někdy přetrvávají i po dobu několika dní, mohou způsobit i komáři a ovádi“.

Závažné reakce, anafylaxe, se u alergiků vyskytnou obvykle během prvních 15 minut po bodnutí hmyzem. Anafylaxe může zahrnovat dušnost, otoky obličeje a hrdla, rychlý nebo slabý pulz, nízký krevní tlak, závratě, mdloby, nevolnost a zvracení, v nejtěžších případech oběhové selhání a šokový stav – tzv. anafylaktický šok. Těžší zažívají i atopici. Větší riziko hrozí starších lidí se srdečními chorobami nebo postižením průdušek. Alergická reakce vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, která zahrnuje podání adrenalinu a další podpůrná opatření. 

Bodnutí hmyzem se nelze zcela vyvarovat, nicméně pro minimalizaci se doporučuje vyvarovat oblečení jasných barev a parfémů, které hmyz přitahují. Při venkovní konzumaci jídla a pití být opatrný a hlídat a zakrývat potraviny a nápoje. A v neposlední řadě, pokud člověk ví, že trpí na alergie, měl by mít vždy u sebe adrenalinový autoinjektor.

Zdroj: TZ VZP