Souběžně s komunálními volbami se v Libereckém kraji rozhodovalo o osudu velkých obnovitelných zdrojů. Zatímco v podkrkonošské Bystré nad Jizerou obyvatelé v referendu jednoznačně smetli ze stolu stavbu větrného parku, na Českolipsku skončilo hlasování o obří solární elektrárně v bývalém vojenském prostoru Ralsko nezájmem a neplatností.
V Bystré nad Jizerou na Semilsku šlo o těsný, ale nezvratný verdikt. Místní lidé při vysoké volební účasti rozhodli, že obec nesmí záměr společnosti NOHO Energy podpořit ani kvůli němu měnit územní plán. Plán vybudovat trojici moderních větrníků, které by zvládly pokrýt spotřebu desítek tisíc domácností, tak narazil na zeď.
Přitom ještě před necelými třemi lety vypadala situace zcela jinak. V dřívější nezávazné anketě byla většina místních pro a obec dokonce podepsala memorandum o spolupráci. Pro malou vesnici s omezeným rozpočtem představoval projekt lákavou finanční injekci, statisíce korun ročně do obecní kasy, jednorázové bonusy i příslib levnější elektřiny pro domácnosti. Ani to ale nakonec nestačilo. Vedení investiční společnosti přičítá obrat v náladách nedostatečné komunikaci přínosů a poukazuje i na fakt, že před volbami v obci výrazně přibylo nových obyvatel.
V Ralsku na Českolipsku řešili podobné dilema se sluneční energií. Liberecký kraj zde plánuje využít rozsáhlý brownfield bývalého vojenského letiště Hradčany k vybudování rozsáhlé fotovoltaiky pro posílení vlastní soběstačnosti. Místní referendum ale skončilo bez platného výsledku, k urnám dorazila jen necelá třetina lidí, což nestačilo. Přestože ti, kteří přišli, dali najevo spíše nesouhlas, projekt se tím nezastavuje a o dalším postupu budou jednat noví krajští a městští zastupitelé. Oblast přitom patří k nejvytíženějším lokalitám pro obnovitelné zdroje v zemi a energetické firmy zde už dnes provozují či staví další solární parky a velkokapacitní baterie.
Dění na severu Čech přitom není ojedinělé, ale zapadá do širšího celostátního trendu. Letos skončilo odmítnutím hned dvacet z jednadvaceti referend o větrné energii. Hlavní příčinou vyhrocených nálad není apriorní odpor veřejnosti k obnovitelným zdrojům, průzkumy naopak dlouhodobě potvrzují, že mírná většina Čechů rozvoj větru podporuje a řada lidí nemá vyhraněný postoj.
„Letošní referenda provázela intenzivní debata o akceleračních oblastech a nejistota ohledně budoucí výstavby. Lidé často nerozhodovali o konkrétním projektu, ale o obecné představě budoucí výstavby. V tomto duchu byly formulovány i některé referendové otázky, které spojovaly akcelerační oblasti přímo s výstavbou elektráren. Jejich vymezení přitom neznamená automatické povolení stavby, každý projekt musí projít povolovacím procesem,“ vysvětluje Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.
Vládní záměr zrychlit transformaci se tak v mnoha regionech obrátil proti samotnému odvětví. Podle zástupců sektoru ukázala letošní vlna referend zásadní komunikační selhání.
„Akcelerační oblasti měly větrné energetice pomoci. Jejich příprava, nastavení a komunikace ale přinesly naopak nejistotu a obavy, zkomplikovaly debatu o konkrétních projektech. Potvrzuje se, že akcelerační oblasti, obzvláště tak jak byly pojaty v Česku, naopak větrnou energetiky poškozují, pomohly i šíření dezinformací a negativně ovlivnily letošní referenda,“ dodává na závěr Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
komunální volby 2026
