---

Petr Mára patří k výrazným českým představitelům creator economy – světa, v němž tvůrci stavějí vlastní profesní značku na odbornosti, obsahu a přímém vztahu se svým publikem. Zkrátka vydělává peníze na internetu, což je snem nejednoho mladého člověka. Jak je to ale doopravdy? Jakou roli v tom všem může sehrát umělá inteligence a je vlastně ještě potřeba klasické vzdělání?

Školil jste pro Apple, máte vlastní YouTube kanál, kde se zabýváte novými technologiemi, přednášíte, zajímáte se o krypto i elektromobilitu. Kdy jste si uvědomil, že důležitější, než dokonale zvládnout konkrétní nástroj je umět se stále učit a přizpůsobovat tomu, co přichází?

Tohle uvědomění spíše přijde zpětně, až když se ohlédnete. Pro mě hlavním motorem byla vždycky zvědavost a ta vyžaduje hodně informací pro pochopení, čili sebevzdělávání. A vzhledem k tomu, že jsem se nenarodil do éry internetu, chytrých telefonů a AI, tak jediná cesta bylo hledat a učit se. Jinak řečeno, návyk z dětství pomáhá do dneška.

Umělá inteligence dnes během několika sekund najde informace, vysvětlí látku nebo pomůže vyřešit úkol. Jak by se to podle vás mělo projevit ve vzdělávání a co vy osobně považujete za základ, který by měl zůstat stejný?

Podle mě cílem vzdělávání je pomoci každému člověku získat dostatek informací o světě, ale i o sobě, aby mohl žít kvalitní soběstačný život. A ideálně i naplňující. AI může být skvělá pomoc z hlediska personalizované výuky. Pomoci vysvětlit cokoliv jazykem, kterému rozumím a podle příkladů, které pochopím. To je za mě ideální využití AI. Jako způsob sebevylepšení. Když použijete AI jen jako nástroj dělat vše za vás, ale přitom člověk zůstane prázdná nádoba, tak se obávám, že život příliš naplňující nebude.

Je vzdělání v životě to zásadní? Platí ta obecně vžitá rovnice „dobré vzdělání = dobrá práce = dobré peníze = šťastný život“?

To si myslím, že neplatí. Vzdělání nemá co dělat s penězi, ani se šťastným životem. Myslím, že vše začíná uvnitř – určitá forma sebepoznání, která se pak může promítnout do vzdělání, které mě osobně bude nejvíce posouvat k mým talentům a tím sekundárně i štěstí. Peníze jsou podle mě vedlejší produkt. Ne cíl.

AI sám využíváte při práci, tvorbě i přemýšlení nad novými nápady. Kde podle vás vede hranice mezi technologií, která člověku pomáhá růst, a technologií, které už přenechává příliš mnoho vlastního přemýšlení?

Podle mě se řada z nás dostává pomalu do stavu, kdy jsme kurátoři AI. Nebo ředitelé našich AI agentů. Mění se role od práce k řízení. To není úplně špatně, zvlášť v situaci, kdy už máte určité životní zkušenosti. Mnohem kritičtější otázka to je pro juniorní pozice ve firmách. Jinak řečeno, dokud držím krok s AI je to primárně můj „zaměstnanec“ a rozumím výstupům, tak je to v pořádku. Když člověk začne ztrácet kontrolu a AI se stane „nadřízeným“ člověka, tak je to spíše signál k poplachu.

Na EDUCA WEEK v Liberci vystoupíte 13. října s přednáškou s příznačným názvem AI – není cesty zpět. Co se dozvíme? Dáte nám návod, jak budoucnost s AI zvládnout?

Přesně tak – popíši, kde se AI aktuálně nachází, promluvím o silných stránkách i těch temnějších. A zkusím nastínit cestu, jak s AI držet krok a neztratit se.

Přednáška Petra Máry s názvem AI – není cesty zpět se koná v úterý 13. října od 18 hodin v Aule budovy G na TUL. Už máte lístek?

Educa Petr Mára rozhovor